1 ”Jujche chøc vø'nipi'is, jetse chøcpa Diosis. Ijtuna'ṉ pøn ñø'ijtu'is yosaṉ. Namdzuti tzu'ṉu maṉ mye'tz coyosyajpapø va'cø ñøyosyajø 'yuva nipi'omo. 2 Vyø'møyaju va'cø cyoyojyajtøj tum tumin ñøyipø'is denario tumdum jama. Y yac maṉyaju va'cø maṉ yosyaje uva nipi'omo. 3 Y a las nuevese'ṉomo maṉgue'tuti vø' yosaṉ plaza'omo. Jen pya'tyaj pøn nø syunde'nmate'ñaju. 4 Y vø'yosa'ṉis ñøjayaju: “Maṉ yostaṉgue'ta ø ⁿuva nipi'omo. Maṉba mi ṉgoyojtam coyojo'ñømbase”. Y maṉyaju maṉ yosyaje. 5 Jetseti chøjque't panguc jamasye'ṉomo; jetseti chøjque't las tressye'ṉomo. 6 Entonces cyomi'is maṉ vyøco'a'mvøjøtzøcyajque't plaza'omo las cincosye'ṉomo. Jen pya'tyaj eyapø ji'n nø yosyajupø y ñøjayaju: “¿Ti'ajcuy jetse mi ndzøctamba, cøti jama mi ndye'ndamu ji'n nø mi ⁿyostamu?” 7 Y 'yaṉdzoṉyaju: “Porque ni i'is ja chi'tamø yoscuy”. Entonces vø'yosa'ṉis ñøjayaju: “¿Ji'n sun maṉ mi yostam ø ⁿuva nipi'omo? Maṉba mi ṉgoyojtam coyojo'ñømbase”. 8 Y entonces cuando maṉbana'ṉ tø'p jama, vø'yosa'ṉis ñøjay 'ya'mbapø'is nø yosyajupø: “Vejayajø nø yosyajupø y coyojyajø vi'na jøsi'cam yostøjcøyajupø, y último coyojyaj vi'na yostøjcøyajupø”. 9 Entonces miñaju las cincose'ṉomo yostøjcøyajupø, y tumdum pøn coyojtøj tum denario tumin. 10 Entonces miñajque't namdzuti yostøjcøyajupø. Je'is cyomo'yaju que más maṉba cyoyoja'ṉøyajtøji. Pero jetseti coyojyajtøjque'tu, tumdum pøn tum denario. 11 Cuando pyøjcøchoṉyaju, oñaju; cyø'o'nøyaj vø'yosaṉ. 12 Nømyaju: “Øtz cøti jama yosta'møjtzi; cøti jama poṉdøj jama'is, y parejo coyojtandøj usyaṉ hora yosyajupøji'ṉ”. 13 Y vø'yosa'ṉis 'yandzoṉu, ñøjay tumbøn: “Con tal que ji'n mi ñu'mi, achø, porque ne'c mi vø'møyu va'cø mi ṉgoyos tum denariocøsi. 14 Pøc mi ṉgoyoja va' mi myavø. Øtz su'nbøjtzi va'cø parejo ṉgoyojyaj mitzji'ṉ tza'i yostøjcøyajupøji'ṉ. 15 Øtz it ø derecho va'cø yac yos o ndumin suṉbase ø ne'ṉgø. Porque øtz suṉba ancø ø ndøvø, y mitz ṉgui'syca'pa”. 16 Jetsemete Diosmøte jøsmøta'mbø maṉba vi'na cotyajtøji, y vi'nata'mbø jøsmø maṉba cotyajtøji. Porque it vøti pøn vejyajtøjupø, pero usyti cøpiṉyajtøju.
17 Nømna'ṉ myaṉ Jesús Jerusalén gumgu'yomo va' ñu'cø. Y ne'ti ñømaṉyaj macvøstøjcay ñøtundøvø y ñøvejvejneyaju mientras tu'ṉajyaju, ñøjayaju:
18 ―Tzi'tam cuenta que nømdi maṉdam Jerusalén gumgu'yomo, y øjtzi mumu Pø'nis chøn Tyøvø maṉba tzi'ocu'yajtøji va'cø tzøjca'yajøjtzi ti sunba tzøjcayajø pane covi'najø'is y aṉma'yoyajpapø'is aṉgui'mguji'ṉ; je'is maṉba chamyaje que syunba va'cø yaj ca'tøjø. 19 Y ma'ṉbø tzi'ocu'yaje eyapø pø'nis cyø'omo lo que ji'ndyet Israel pøn va'cø sijcayajø, va'cø nacsyajø, va'cø ma'møyaj cruzcøsi va'cø ca'ø; pero tu'cay jamapit ma'ṉbø visa'e.
20 Zebedeo'is 'yune'is myama'is cyønu'cyaj Jesús 'yuneji'ṉ y cyu'tcøne'cayu va'cø vya'c tum favor. 21 Y Jesusis ñøjayu:
22 Entonces Jesusis 'yaṉdzoṉu ñøjayu jic metz pøn:
23 Y Jesusis ñøjayaju:
24 Cuando eyapø majcay ñøtuṉdøvø'is myañaju metzcuy tyøvø, qui'sayaj metzcuy tyøvø porque ticøtoya ma vya'cyaj más aṉgui'mguy. 25 Pero Jesusis vyejmiñaju y ñøjayaju:
29 Cuando nømna'ṉ chu'ṉyaj Jericó cumgu'yomo, vøtipøn nømna'ṉ vyityaj Jesusji'ṉ. 30 Y po'cspana'ṉ metzcuy pøn to'tita'mbø tu'ṉu saya'omo, y myañaju que nø cyøt Jesús. Entonces vejyaju y ñøjmayaju:
31 Y vøti pø'nis 'yojnayaju va'cø jana vyejyajø. Pero más pømi vejaṉgøtyaju, jicø nømyaju:
32 Entonces Jesusis cyøte'ndzøyaju y vyejayaju:
33 Y 'yandzonyaju:
34 Entonces Jesusis tyoya'ṉøyaju; pi'quisay vyitøm y jicsye'c sø'ṉyaj vyitøm: y myajcøtøjcøyaj Jesús.
<- San Mateo 19San Mateo 21 ->