4 Cja̱ cʉ dda judio bi hñe̱me̱jʉ nʉr palabra‑nʉ́, cja̱ bi guatijʉ car Pablo co car Silas. Guejtjo hne̱je̱ bi hñe̱me̱ rá ngu̱ cʉ gentile cʉ mí tzu̱jʉ ca Ocja̱, cja̱ co rá tzi ngu̱ quí bbɛjña̱ cʉ hñøjø cʉ mí pɛhtzi quí cargojʉ cja̱ mí tti̱htzibi. 5 Diguebbʉ ya, cʉ judio cʉ jí̱ mí e̱me̱jʉ bi ʉjʉ car Pablo co car Silas, bi dyøhtibijʉ tu̱jni. Bi ma bú jonijʉ cʉ dda hñøjø már nttzo quí mfe̱ni cja̱ mí da̱jnijʉ. Göhtjo jabʉ mí bböjtijʉ. Cʉ cja̱hni‑cʉ́ bi mföxjʉ, bi jmu̱ntzijʉ pé dda cja̱hni rá ngu̱, xcuí hna hñe̱jtijʉ rá ngu̱ parte car jñi̱ni. Bi dyɛtijʉ‑cʉ́ pa di dyøhtibi tu̱jni car Pablo co car Silas. Bi möjmʉ pʉ́r ngu̱ car Jasón, pʉ jabʉ xquí guati car Pablo co car Silas, már jonijʉ cʉ yojo‑cʉ́, mí ne di gʉjquijʉ pʉ tji cja̱ di döjʉ pʉ jáy dyɛ cʉ cja̱hni cʉ xquí jmu̱ntzi. 6 Pe como jin gá ndötijʉ pʉ car Pablo co car Silas, bú ɛjʉ car Jasón co cʉ pé dda cjua̱da̱ cʉ ya xi mí e̱me̱ car evangelio. Bú ttɛ cʉ hermano‑cʉ́ pʉ jabʉ már bbʉh cʉ autoridad cʉ mí mandado jar jñi̱ni‑cá̱. Cja̱ cʉ judio cʉ xcuí dyɛ cʉ hermano bi quejabijʉ. Bi majmʉ nzajqui, mí i̱na̱jʉ:
8 Bbʉ mí dyøde ncjapʉ cʉ cja̱hni cʉ xquí jmu̱ntzi, bi ndo ntzøtijʉ cja̱ co guejti cʉ jefe cʉ mí mandado pʉ jar jñi̱ni‑cá̱. Göhtjo bi u̱nijʉ ʉr cuɛ. 9 Nubbʉ́, bi ncobrabi hnar multa car Jasón co ni cʉ pé dda hermano, cja̱ diguebbʉ ya, bi tjɛguijʉ bi má.
10 Ma ya, exque gue car nxu̱y‑cá̱, cʉ cjua̱da̱ bi gu̱h car Pablo co car Silas, gá mɛhui Berea. Nu pʉ Berea, car Pablo co car Silas pé bi ñʉtihui jár templo cʉ judio, bi u̱jtihui cʉ cja̱hni car tzi ddadyo jña̱ digue car Jesucristo. 11 Nu cʉ mi̱ngu̱ pʉ Berea, más már ngu̱ cʉ jogui cja̱hni ni digue cʉ már bbʉh pʉ Tesalónica. Már ngu̱ cʉ mi̱ngu̱ pʉ Berea bi dyøjmʉ car palabra mí ma̱n car Pablo, cja̱ bi tzøjmʉ. Göhtjo ʉr pa mí jmu̱ntzijʉ cja̱ mí cca̱htijʉ cʉ Escritura pa di ba̱dijʉ, ¿cja mí cierto ca mí ma̱jmi car Pablo co car Silas, huá ji̱na̱? 12 Bi ncjapʉ gá hñe̱me̱jʉ cja̱hni rá ngu̱ digue cʉ mí cuati jár templo cʉ judio, co guejti cʉ cja̱hni cʉ jí̱ mí judio. Bi hñe̱me̱ rá tzi ngu̱ cʉ bbɛjña̱ cʉ mí jmeya cja̱ mí tti̱htzibi, cja̱ co hñøjø rá ngu̱ hne̱je̱. 13 Nu cʉ judio pʉ Tesalónica bi dyødejʉ te xquí ncja pʉ Berea. Bi dyødejʉ, car Pablo már predica car palabra digue car Jesucristo, cja̱ már ngu̱ cʉ cja̱hni már e̱me̱jʉ. Nubbʉ́, pé bi möjmʉ pʉ Berea hne̱je̱ quí contra car Pablo, bi ma bú jötijʉ cʉ cja̱hni pʉ, pa gá dyøhtibijʉ tu̱jni car Pablo. 14 Diguebbʉ ya, cʉ cjua̱da̱ pʉ Berea bi gu̱pjʉ car Pablo, cja̱ nucá̱ bi bøni gá ma jár nttza̱ni car mar, cja̱ bi dexi hnar barco pʉ. Nu car Silas co ni car Timoteo bi gojti pʉ Berea. 15 Cʉ cjua̱da̱ cʉ xquí mɛhui car Pablo bi dexijʉ car barco hne̱je̱, gá nzøtijʉ pʉ Atenas, bi ma bú tzoguijʉ pʉ. Diguebbʉ ya, guegue‑cʉ́ bi ma gá ngojmʉ pʉ Berea. Nu car Pablo bi mɛmpi ʉr jña̱ car Silas co ni car Timoteo, bi dyöjpi di hñe̱jmi tzʉ nttzɛdi pʉ jabʉ már bbʉ guegue, pʉ Atenas.
16 Bi døhmi car Pablo tengu̱ mpa pʉ jar jñi̱ni Atenas. Menta már tøhmi di hñe̱h cʉ yojo, mí dyo jar jñi̱ni, mí cca̱hti ter bɛh ca̱ mí bbʉh pʉ. Cja̱ bi ndo ungui ʉr du̱mʉy por rá ngue cʉ ídolo már ngu̱ mí i̱htzibijʉ cʉ mi̱ngu̱ pʉ. 17 Guejtjo mí pa pʉ jár templo cʉ judio, mí nzoh quí mi̱nga̱‑judiojʉ cʉ mbá e̱jmʉ jar templo, cja̱ co cʉ gentile cʉ mí tzu̱jʉ ca Ocja̱ hne̱je̱. Guejtjo mí pa jar töy göhtjo ʉr pá, mí dyo pʉ, mí nzoh cʉ to má ntjɛhui pʉ, mí xijmʉ cár palabra ca Ocja̱. 18 Bbʉ má dyo pʉ jar töy, car Pablo bi ntjɛhui cʉ dda maestro xquí nxödi rá ngu̱. Segue mí mbe̱nijʉ cja̱ mí ña̱jʉ, ter bɛh ca̱ da tte̱me̱ cja̱ da tjoni. Ca hnar grupo cʉ maestro‑cʉ́, mí tsjifi epicúreos, cja̱ ca pé hnar grupo mí tsjifi estóicos. Guegue‑cʉ́ mí ña̱hui car Pablo, pe jí̱ mí e̱me̱jʉ ca mí ma̱n‑cá̱. Cʉ ddáa mí ma̱:
21 Bi hñöni ncjapʉ cʉ mi̱ngu̱ Atenas, como mí ndo gustabijʉ di dyøde göhtjo tema ddadyo mfe̱ni cja̱ di ña̱jʉ ¿ja mí ncja cʉ mfe̱ni‑cʉ́? Guejti cʉ mi̱ngu̱ hnahño lugar cʉ ya xquí dé pʉ Atenas, ya xquí nxödi di dyøtijʉ ncjapʉ hne̱je̱.
22 Bbʉ ya xquí zøti car Pablo pʉ jar Areópago, bi hmöh pʉ madé, bi nzoh cʉ cja̱hni, bi hñi̱na̱:
24 Guegue‑cá̱ bi dyøti nʉr mundo cja̱ co göhtjo yʉ i bbʉy. Bí mandado pʉ jar ji̱tzi, guejtjo i mandado hua jar jöy. Nucá̱, jin gui nesta hnar ngu̱ pʉ jabʉ da hmʉjtjo, ncja yʉ ni̱cja̱ i øti yʉ cja̱hni. 25 Nugöjʉ, dí cja̱hnitjojʉ, cja̱ guegue Ocja̱. Bbʉ jin te gu unijʉ, jin tema falta da cjajpi guegue. Al contrario, guegue Ocja̱ i ddajqui nʉm nzajquijʉ, nugöjʉ cja̱ co göhtjo yʉ i bbʉy. Guejtjo i ddajquijʉ ʉr tsjɛjqui dár cjoxi ʉm jña̱jʉ, cja̱ göhtjo ca dí pɛhtzijʉ, xí ddajquijʉ guegue hne̱je̱.
26 Guegue bi dyøti hnatjo ʉr cja̱hni cja̱ bi cjajpi bi nxa̱nti. Göhtjo yʉ nación i bbʉjcua jar mundo guá hñe̱h car cja̱hni‑cá̱, eso, hnaadi cam cjigöjʉ, dí göhtjojʉ. Guejtjo xí ma̱n ca Ocja̱ tema parte nʉr mundo da hmʉy göhtjo yʉ nación. Xí ma̱ ncjahmʉ da ni̱gui‑yʉ hua jar mundo cja̱ co tengu̱ cjeya da dura cada hnáa. 27 Guejtjo xí uni mfe̱ni yʉ cja̱hni, pa da jionijʉ guegue, xa̱jma̱ja̱ da jogui da dötijʉ. Nuyʉ́, jin gui pa̱di ja i ncja ca Ocja̱, masque jin gui bbʉy yapʉ‑cá̱. 28 Guegue Ocja̱ i ddajquijʉ ʉr tsjɛjqui pa dár hmʉpjʉ, guejtjo pa dár pɛjmʉ cja̱ pa dár mbe̱nijʉ ter bɛh ca̱ dár øtijʉ. Cierto nʉr palabra nʉ xí ma̱n cʉ dda quir maestrojʉ, xí jñu̱x pʉ jáy librojʉ, i̱na̱jʉ: “Nugöjʉ, í ba̱jtziguijʉ ca Ocja̱.” 29 Como rí hñe̱h ca Ocja̱ cam nzajquijʉ, cja̱ í ba̱jtziguijʉ‑cá̱, eso, jin gu mbe̱nijʉ, má̱s di jñɛjmi guegue tema cjá̱a̱ xtrú dyøti nʉr cja̱hni, sea xtrú dyøte gá oro o gá plata o gá me̱do. Como xí mbe̱ntsjɛ yʉ cja̱hni ja ncja da ni̱gui yʉ ídolo cja̱ i ncjapʉ ga dyøtijʉ. 30 Cʉ cjeya xí tjogui, car Tzi Ta ji̱tzi mí cca̱hti yʉ cja̱hni, mír hñi̱htzibijʉ hnahño cjá̱a̱, cja̱ mír dyøtijʉ ca rá nttzo. Nu guegue jí̱ bbe mí ʉhtibijʉ ʉr huɛnda, como jí̱ bbe mí pa̱j yʉ cja̱hni ja i ncja ca Ocja̱. Pe nuya, ya xqui nzoj yʉ cja̱hni car Tzi Ta ji̱tzi, göhtjo yʉ i bbʉ jar mundo. I xijmʉ, nuya, da jiɛjmʉ ya ca rá nttzo cja̱ da jionijʉ guegue. 31 I xihquijʉ ca Ocja̱, ya xpa e̱h car pa bbʉ xta ni̱gui ca hnar hñøjø ca da cja ʉr nzöya. Car Tzi Ta ji̱tzi xí hñi̱x‑ca̱ pa da dyøhtibi jujticia yʉ cja̱hni, göhtjo yʉ i bbʉjcua jar jöy. Cja̱ pa gui pa̱dijʉ, cierto pé du e̱h car Jesucristo pa da cja ʉr nzöya, guegue‑cá̱ pé bi jña̱ ʉ́r jña̱ bbʉ ya xquí du̱, como cár Tzi Ta ji̱tzi bi xotzi.― Bi ma̱ ncjapʉ car Pablo.
32 Cʉ cja̱hni cʉ már ødejʉ, bi dyøde rá zö hasta bbʉ mí ma̱n car Pablo, ya xí jña̱ ʉ́r jña̱ hnar cja̱hni ca xí ndu̱, cja̱ nubbʉ́, bi ccahtzijʉ, bbʉ. Cʉ ddáa, bi dendijʉ, nu cʉ pé ddáa ya, bi xijmʉ:
33 Car Pablo ya, exque bi jui̱gui cja̱ bi bøm pʉ.
34 Pe nde̱jma̱ mí bbʉ tengu̱di cʉ cja̱hni cʉ bi hñe̱me̱ cja̱ bi guatijʉ car Pablo. Bi hñe̱me̱ ca hnar hñøjø, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Dionisio. Guegue‑cá̱ múr nzöya pʉ jar lugar ca mí tsjifi car Areópago. Guejtjo bi hñe̱me̱ ca hnar bbɛjña̱ ca mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Damaris. Cja̱ pé mí bbʉ tengu̱ pé ddáa cʉ bi hñe̱me̱jʉ hne̱je̱.