7 Te máá quɨ́vɨ̄ domingo ni candutútú ñáyuu cácandíje jeē cáji i pan, nájnūhun ni steén maá Jítoho yō jeē núcūhun ni yō sɨquɨ̄ yā. Te ni steén Pablo jnūhun nuū ñáyuu ún. Te sɨquɨ̄ jeē ɨnga quɨvɨ̄ un jíni ñúhún quenda de quihīn de, te nahán ní nacani de jnūhun nde ni cuñuú. 8 Te vehe yósó jnáhan cúu vehe ún. Te nde cuarto xinī nuū ní candutútú ná un ní īyo cuehē lámpara ni cundijin. 9 Te ɨɨn sūchi yɨ́ɨ́ nání i Eutico, néne i yuhu ventana. Te jeē ní cunahán nácani Pablo jnūhun, te yōhyo jíí i māhná, te ni quixī‑ni i. Te nde piso unī un ní nɨnga i nde nuū ñúhun. Te je ni jihī i ni candonehen de i. 10 Yūcuán na te ni nuu Pablo te ni jita ndeyɨ de ni canehen de i ni ñunundee de i, te ni cahān de:
11 Te ni ndaa Pablo, te ni yeji de pan jiín i jíjnáhan i jeē cánucūhun ni de sɨquɨ̄ yā. Te nahán gá ni nacani de jnūhun nde cuacundijin. Yūcuán na te ni quenda de cuahān de. 12 Te Eutico chi íyó váha i cuanuhun i jíín de jíjnáhan de, te ndɨvii ñayuu ún yōhyo cácusɨɨ̄ ni i.
13 Te ni quɨ̄vɨcoo ná ini barco cuangoo ná. Te Pablo chi cúní de caca jéhé de, te ni cundaā jeē najnáhan ná jíín de nde ñuu Asón. 14 Te nuū ní canajnáhan ná jíín de ñuu Asón, te ni quɨ̄vɨ de barco te cuangoo ná jíín de nde ñuu Mitilene. 15 Te yūcuan ní quendacoo tucu ná jíín barco te ɨnga quɨvɨ̄ ni jinūcoo ná xiin Quío, ñuhun jeē íne sɨ́ɨn nuū ndúte. Te quɨvɨ̄ uní ni jinūcoo ná Samos jeē súni nuū ndúte íne, te ni caquendōo ná Trogilio. Te quɨvɨ̄ cuún ni jinūcoo ná ñuu Mileto. 16 Te tu ní jéngoo ná ñuu Efeso, chi jéni ni Pablo jeē yáha‑ni de ñuu un quíhīn de, návāha ma cucuéé de Asia te naa tiempo nuú, chi núú de jinū yachī de ñuu Jerusalén cone de máá quɨ́vɨ̄ Pentecostés núu na cúu.
17 Te ná íne ga Pablo ñuu Mileto, te ni tají de jnūhun cuahān nde ñuu Efeso jeē na quíjicoo tēe jéhnu cándīso jníñu nuū ñáyuu cácandíje yūcuán. 18 Te nuū ní quecoo tēe ún, te ni cahān de:
25 ’Te je ni jica cuu ná, ní nacani ná jnúhun ya nuū ní ndese ndácu Yaā Dios jniñu. Te vijna chi jíní na jéē ni ɨɨn ní ma najnáhan ga yō nuū ñáyɨ̄vɨ yáha. 26 Jeē yúcuan cástūhun cájí ná nuū ni jíjnáhan ní vijna jeē násūu cuéchi ná cúu núu ndé ɨɨn ní stɨ́vɨ. 27 Chi ni nacani ná núū ní ndɨhɨ jnūhun Yaā Dios jeē ni sándaā yā ndese coo, te tu ní quéndōo ni ɨɨn jnūhun. 28 Núu súcuan te coto vāha ní máá ní jiín ndɨhɨ ñayuu cácandíje, chi Espíritu Santo ni jeni ya nihín jéē cóndito ní ñáyuu maá Jítoho yō, chi ni nacuaan ya i jíín nɨ́ñɨ̄ yā. 29 Chi jeē quihín na te jíní na jéē quijicoo tēe cástáhú quɨ́vɨcoo mēhñu ní, te nducú de snáā de jnūhun ni cajetáhú ñáyuu cácandíje, te xeēn sáha jnūhun stáhú de nájnūhun xeēn sáha yɨhɨ̄ jeē cájehni tɨ̄ lanchi. 30 Te suni nuū grupo maá ní quejéé sava de cahān de jnūhun stáhú, te stáhú de sava ñayuu cácandíje jeē na cóndiquīn i jnūhun stáhú stéén de. 31 Jeē yúcuan condito ní jéē ma cóo súcuan. Te ma náā ni ni jéē uní cuiyā ndɨquɨvɨ̄ ndɨ́ñuu ni condɨhvɨ̄ ndasɨ́ ni na ndé ndahyú na jéhē ni, ní jeni ichí ná ɨɨn ɨɨn ní jíjnáhan ní.
32 ’Te vijna, hermano, jícán tahú na núū Yaā Dios jeē coto ya nihín. Chi jnūhun jeē váha ni yā ndíso poder sáha jeē íje ga ni jíín, te suu sáha jeē ɨɨn quɨvɨ̄ te cuāha ya tahū jeē ndujéhnu luu ní ndé jiín ndɨhɨ ñayuu ní nacāji ya jeē cóo ndoo coo iī i nuū yā. 33 Tu ní ndúcú ná jeē nihín na xúhun chí sahma nuū ní ɨɨn i. 34 Chi je cájini vāha ni jéē sa suhva ni sájniñu nīhin ná návāha nihīn na jéē cótecu na ndé jiín táca tée cájica jíín ná. 35 Te níní ní steén na núū ni jéē súcuan jíni ñúhún sájniñu yó návāha nihīn yō jeē cuáha yó núū ñayuu cúmanī nuū. Te ma náā ni ni jnúhun jeē ni cáhān maá Jítoho yō Jesús, chi suhva ni cahān yā: Ndetū gā quendōo yó jéē cuáha yó vēsú jeē nihín yō, achí yá. Achí Pablo.
36 Te ni ndɨhɨ ni cahān de tāca jnúhun yáha, te ni jecuɨñɨ̄ yɨtɨ́ de, te ni jicān tahú de jíín ndɨhɨ tēe ún. 37 Yūcuán na te ndɨhɨ de ni cajecunundee jnáhan de jíín Pablo ni catechūhú de jeē cánacuatáhú de, te ni candahyū de. 38 Chi cácucuíhyá ndasɨ́ ni de jíín jnúhun ni cahān Pablo jeē ma ndácoto jnáhan ga de. Te cuangoo‑ni de jíín Pablo nde núū íin barco.